Změna propletla naivitu počátečních představ se skutečnými rysy povahy a realitou. Poblouznění, jež stálo za vznikem jména piampapa- odeznívajícího popěvku, mohlo varovat dříve a letargie nemusela trvat tak dlouho. Jen si tak vybavit tu melodii. Zaznívá už jen sem tam v


prázdných sešitech

ve filcové kůži

s nitěnými vlasy,
jezevčími vousy,

s průhledy na druhou stranu
skrz malovanou paní
- jen zdání porcelánu
(spíš opici).


Najdeš ji dnes tady, směšně skrytou pod ukazováčkem myši, jak se tajně zapisuje a prodlužuje si mazaně čas.

...než odezní do ztracena.

Věci nenajdeš, jsou schované v bedně.